Princezna Volturi
12.01.2010 13:42
Ááááh…protáhla jsem se z 8. hodinového spánku. Dnes jsem měla krásný sen. Seděla jsem v naší královské zahradě na houpačce a dívala se na hvězdy, když v tom jsem za sebou uslyšela nejkrásnější hlas na celém světě.
„Neruším…?“ řekl
„Ne, vůbec ne.“ odpověděla jsem.
A ze stínu...
12.01.2010 13:42
Ahoj jmenuji se Isabella Marie Charlotte Volturi. Ano Volturi, můj otec je Aro Volturi,vládce všech upírů,Caius a Marcus Volturi jsou mí strýčkové, ale já je beru, jako náhradní otce a mám je strašně moc ráda a oni mě, doufám taky. Je mi 7let ale vypadám na 17let mám dlouhé tmavě hnědé vlasy a...
12.01.2010 13:43
S Jane jsme si sedly na své trůny a čekaly. Mě osobně soudy moc nebaví, pořád to samé dokola, nejdřív otec zarecituje zákoník upírů, pak řekne, čím se provinil, no a pak jsou upíři nebo novorození popraveni. Když se ukáže, že někdo z odsouzených má nějakou užitečnou schopnost,...
12.01.2010 13:43
Došli jsme dovnitř a hnedka jsme zapluly do prvního obchodu se společenskými šaty, Alec a Thomas nás potichu následovali. Thomas vypadal zamyšleně, zajímalo by mě na co myslí, ale teď nemůžu štít stáhnout, jinak by to nedopadlo dobře.
„Tyhle jsou úžasný!“ vykřikla Jane a ukázala na zlaté šaty se...
12.01.2010 13:43
Být člověkem, tak by mě ta nákupy asi zabily. Nemít ty obchodní domy nějakou zavírací dobu, kterou kvůli nám mimochodem prodloužili, asi bychom odtud neodešli dřív než bychom vykoupily všechno zboží.
Dojeli jsme zpátky do Voltéry a zrovna začínala ráno. Demetri s Felixem mi odnesli tašky...
12.01.2010 13:44
Edward udělal první váhavý krok k trůnům a blondýnka, která k němu přicházela, se zarazila a čekala, co se bude dít. No, vlastně čekali všichni, protože nikdo neslyšel náš myšlenkový rozhovor. Když se mi na tváři objevil úsměv, dodal si Edward více odvahy a přešel až před trůn, kde...
12.01.2010 13:44
To tajnůstkaření mě už štvalo. Všichni si chránili myšlenky, tedy až na Jane a Aleca a za to jsem byla vděčná. Táta mě poslední dva dny už vytočil tolikrát, jako za posledních osmnáct let nikdy.
Ze sálu jsem si to namířila rovnou do pokoje, kde na mě už čekala Jane a na tváři měla natěšený...
12.01.2010 13:44
Vyšli jsme na zahradu a posadili se znovu na naši lavičku. Demetri s Felixem nám dali trochu soukromí, bavili jsme se o všem možném. Byla jsem ráda za to, že ho mám. Tolik jsem si přála ho udělat šťastným, ale dokud nezjistím, co k němu opravdu cítím, nebude to možné a já to nezjistím,...
12.01.2010 13:45
Bella:
Probudila jsem se a zjistila, že je deset hodin ráno. To jsem tak dlouho spala? Asi jo, rozhlídla jsem se po pokoji, no vlastně jsem i hledala Edwarda. Zaslechla jsem malý šramot, koukla jsem se přes myšlenky a zjistila, že mi Edward chystá snídani a ještě u toho vyplazuje jazyk....
12.01.2010 13:45
Mezitím ve Voltéře - Alec:
Co to Ara proboha napadlo? Provdat Bellu za Thomase?! Moji Bellu provdat za Thosase! Uvnitř mě se všechno proti jeho slovům bouřilo a já si nechtěl přiznat, že bych o Bellu mohl přijít takovýmto způsobem. Ona si ho přece nemůže vzít. Sama mi přece říkala, že ho...
12.01.2010 13:45
Běželi jsme tak dlouho, dokud mě nezačaly bolet nohy a musela jsem si na chvíli sednou. Mám sice pořádnou výdrž, ale když jsem tak dlouho nespala, byla jsem hodně utahaná a k tomu všemu ještě tátův podraz.
„Edwarde, počkej!“ zavolala jsem na něj, protože si vůbec nevšiml, že běží sám.
„Jo...
12.01.2010 13:46
Mezitím ve Voltéře – Thomas:
„… Dobrá, Aro rád ti pomohu získat moc, o jaké se svými bratry sníš, ale mám jednu podmínku.“ Už tehdy jsem měl všechno skvěle promyšlené,
„Jakou?“ zeptal se ustaraně Aro a promnul si obličej.
„Jakmile bude tvé dceři osmnáct let, provdá se za mě,“
„V tom nevidím...
12.01.2010 13:46
Ve Volteře-Thomas
Zavolal jsem Raimondovi, že můžeme začít. Já jsem vstal a mířil si to do trůnního sálu, teď už mého trůnního sálu. Otevřel jsem dveře a setkal se s Arovým pohledem, už asi pochopil, o co jde. Za mnou společně s Raimondem šlo osm upírů, zbytek dorazí později. Aro se...
12.01.2010 13:47
Bellin pohled:
Po Thomasově boku jsem vyšla ze sálu a následovala ho do našich manželských komnat. Naštěstí jsem si mohla oddychnout, když zamířil jinam, než k pokojům, které patřili otci, asi bych to nevydržela mít jeho trůn a ještě k tomu spát v jeho pokoji, kde jsem naposledy...
12.01.2010 13:47
Bella:
Vešli jsme do sálu, kde byla celá Volterra. Na vyšším pódiu stáli naši budoucí manželé. Kéž by tam stál někdo jiný. Edward, povzdechla jsem si a podívala se okolo sebe. Všimnula jsem si čtyř postav nedaleko od pódia, stál tam otec s mými strýčky a s Alecem.
„Tati?“ zašeptala jsem....
12.01.2010 13:47
Bella:
Celý den ubíhal tak nějak moc pomalu. Seděla jsem na posteli a hleděla z okna, jak se po zemi zkracují a prodlužují stíny, jak postupovalo slunce po obloze. Někdy, když mě ta jeho zlatá záře naštvala hodně, jsem ho zastínila velkým mrakem, ale potom mi to připomínalo moji beznaděj...
12.01.2010 13:48
Edward:
Už jsou to dva týdny, co jsem bez mé Belly, když jsem se vrátil na místo, kde jsme spolu byli, nebyla tam, zbyla po ní jenom její nádherná vůně. Je mi jasné, že to udělal on, ten hajzl mi jí sebral, ale jestli jí zkřiví byť jenom jediný vlásek, bude trpět.
„Klid Edwarde,“ řekla...
15.01.2010 16:32
Bellin pohled:
Když jsem se ráno probudila, ležela jsem na posteli sama. Thomas musel někdy v noci odejít a já jsem za to vlastně byla vděčná. Protáhla jsem se a přikrývka mi sklouzla k pasu. Mezi závěsy prosvitávala slunce. Chtěla jsem ještě zůstat v posteli, ale pak jsem si...
30.01.2010 17:45
Edwardův pohled:
„Bude lepší, když odjedeš, nechci tě vidět.“ Řekla Bella mrazivě.
„Cože?“ řekl jsem. Není mi to jasné, proč. Chci jí odtud dostat, miluju ji. Ne to je nesmysl, ona se ho určitě bojí, proto mi tohle říká.
„Chci, abys opustil Volterru a vrátil se domů!“ přikázala tvrdě. Že se mi...
01.02.2010 12:42
Bellin pohled:
„Víš, nad čím zrovna přemýšlím?“ zeptala jsem se Thomase, kterému jsem ležela na hrudi po nádherném milování. Už je to týden, co žijeme jako v pohádce a ani jeden si nemůžeme na nic stěžovat.
„To opravdu netuším, ale ty mi to povíš.“ Odpověděl Thomas.
„Máš pravdu. Trochu...
