Ve víně je pravda. Ve snech budoucnost? II
19.01.2010 13:30
„Kdo mu to řekne?“ zeptal jsem se ostatních v místnosti.
„Blázníš? Víš, co se stane, až se to dozví?“
„A víš, co se stane, pokud mu to neřekneme?“ takhle jsme se dohadovali už od rána. Nikdo mu t nechtěl říct a přitom jsme všichni věděli, že mu to říct musíme.
„Mám nápad!“ zvolal jsem...
19.01.2010 13:31
Tolik se toho změnilo od chvíle, kdy jsem vydala knihu, že už ani nevím, jak jsem žila, než jsem se přistěhovala do Kanady. Někdy na to vzpomínám, jako na dny klidu a někdy i nudy, ale byly to dny mé nudy. Teď jsem v jednom kole, lidé mě zastavují na ulici, abych se jim podepsala do mé...
19.01.2010 13:31
Holky se skvěle bavily a já jsem pomalu usínala. Alice s Chiarou mě sice vytáhly tancovat, ale já na to neměla vůbec náladu. Kolem Alice a Chiary se točili snad všichni kluci a dívky na ně byly naštvané.
„Is, snad nespíš?“ zeptala se mě Alice, když se vrátila z parketu a našla mě se...
19.01.2010 13:32
Takže jsem ji našel. Isabella Montenegrová. Je skutečně moc hezká, možná víc než na obalu své knihy. Tak dost, nesmím na ni myslet, jako na hezkou dívku. Stýká se přece s námi. Tedy ne úplně s námi spíše bych měl říct s nimi. S vegetariány.
Přestože jsem ji viděl...
19.01.2010 13:32
Ráno jsem trochu nestíhala a tak jsem vlastně doufala, že na mě Edward bude zase čekat přede dveřmi. Ale když jsem vzhlédla, stříbrné Volvo nestálo na svém obvyklém místě a navíc na schodech někdo stál. Nikdy jsem ho neviděla, ale byl mi nějak povědomý. Možná to bylo jeho světlou kůží, nebo...
19.01.2010 13:33
Probudila jsem se, se spokojeným úsměvem na tváři. Edward stál u okna a díval se ven, přesto jsem poznala, že se něco děje.
„Dobré ráno.“ otočil se na mě, než jsem stačila něco říct a nádherně se usmíval.
„Dobré.“ odpověděla jsem a začala se protahovat. Ani tehdy ze mě nespustil svůj...
19.01.2010 13:33
„Ahoj Lucasi.“ pozdravila jsem ho vesela a usmála se na něj.
„Is, rád tě vidím.“ odpověděl a políbil na tvář. Bylo chladno, zapnula jsem si bundu a vyrazili jsme po ulici. Došli jsme až k malému parku kousek od našeho domu, kam jsem začala chodit pře psaní knihy.
Procházeli jsme se parkem,...
19.01.2010 13:34
Šel jsem setmělou ulicí a byl zabrán do myšlenek na Isabellu, když v tom dolehl k mým uším tichý vzlykot. Obvykle bych si s tím nelámal hlavu, ale ten kdo vzlykal, byl někde blízko mě, ale i když jsem se několikrát otočil, nikoho jsem neviděl. Když už jsem se chystal znovu...
19.01.2010 13:34
S mámou jsem se moc nespletla. Opět měla problémy s tím, že u Cullenů trávím více času než doma s rodinou a kdesi cosi. Nechápu, že ji to ještě pořád baví. Já jsem toho měla plné zuby.
„Paní Montenegrová, Bella u nás opravdu nepřekáží. Alice i ostatní mí sourozenci si ji velmi...
19.01.2010 13:35
Dočetl jsem a zjistil, že okolí zatím zahalila tma. Od chvíle, kdy jsem řekl mé neznámé neviditelné kamarádce Isabellino jméno, se už neozvala a tak jsem usoudil, že opravdu odešla. Nevím, jestli mi to vadilo. Znovu jsem byl sám a vlastně jenom její hlas mě přivedl na jiné myšlenky a odvedl mou...
19.01.2010 13:35
Celou noc se u mě střídala zimnice s horečkou. Pořádně jsem usnula až někdy k ránu, když jsem měla zase horečku a chladila se o Edwardovu ledovou hruď. Emmet ho svým včerejším vtípkem, nebo jak jinak to nazvat poměrně vytočil, ale když potom zase zmizel a Edward posbíral polštáře,...
19.01.2010 13:36
Ráno jsem ani nevylézala z postele, když jsem zaslechla mamku, jak vstává do školy. Nakoukla mi i do pokoje a já jsem raději dělala, že spím. Dneska jsem neměla nálady na hádky a vlastně jsem nevěděla, co ji mám po včerejšku říct. Táta se v noci nevrátil a mamka nakonec celou noc...
01.02.2010 21:29
Rozhodl jsem se navštívit Isu, abych ji popravdě vysvětlil, jak na tom je. Měl jsem podle všeho očekávat, že se tam Edward objeví, ale nějak jsem to zazdil a teď za to nesu následky. Jenom doufám, že se Is nic nestane. Ten...
06.02.2010 13:57
Měla jsem zvláštní pocit de javu. Nechápala jsem, odkud se vzal, ale měla jsem takový pocit, že jsem něco podobného, jako den v parku s Lucasem už zažila. Zrovna jsem seděla v kuchyni na židli a čekala, až mi zavře voda na čaj, když v tom mě to trklo. Byl to přece ten...
06.02.2010 13:58
Edwardovi jsem svým rozhodnutím udělala radost a sama jsem jenom doufala, že toho jednou nebudu litovat. Teď jenom zbývalo domluvit se kdy, a hlavně kdo mě promění, ale Edward se k tomu moc neměl, nejraději by to nechal na Carlislovi, ale ten to udělat nemohl, protože by si musel znovu...
06.02.2010 13:58
Rozloučil jsem se s Is a vydal jsem se zase prázdnými ulicemi města pryč. Podzimní sychravé počasí zahnalo lidi do jejich příbytků a tak jsem jich moc nepotkal. Už jsem se mohl v klidu procházet po ulici, aniž bych měl neustále plnou pusu jedu a s tou chutí zakousnout se...
06.02.2010 13:59
Překvapeně jsem se dívala kolem sebe a všichni se zase dívali na Lucase, který měl na tváři spokojený úsměv. Nikdo nechápal, co se stalo a pořád se děje. Jane se mračila a ani Alecova moc na nás nijak nepůsobila.
„Alecu, Jane, dost!“ rozkázal bezmocně a naštvaně Caius. V jeho doposud...
06.02.2010 14:04
U Cullenů doma jsem zůstala celý víkend, máma totiž odjela za nějakou svou kamarádkou a táta se taky doma zbytečně nezdržoval. Neměla jsem mu to za zlé, nechtěl stále myslet na ty hádky s mámou. Stále to hrozně bolelo, když jsem si vzpomněla na to, že první jejich hádka po letech byla...
06.02.2010 14:14
Poslouchala jsem zběsilý tlukot svého srdce. Už jsem tu ležela třetí den a tlukot zrychloval stejně úměrně jako se oheň pomalu a jistě stahoval z mého těla do hrudi. Tlukot srdce zrychloval, až jsem zaslechla, jak srdce sem tam vynechá jeden, dva údery a najedou, bylo v místnosti...
06.02.2010 14:15
„Vím, že jsem jí nic neměl říkat, ale věř mi, ona to nikomu nepoví, navíc jí Edward nemůže číst myšlenky stejně jako tobě.“ Bella na mě byla hodně naštvaná, že jsem to Ise řekl, ale i pro mě bylo velmi nečekaným překvapením odhalení, že je to vážně Bella. Od začátku jsem vlastně věděl, že mi se...
06.02.2010 14:15
„Co tím chceš říct, možná se vrátí? Zrovna jsme mu s Isou nabídli, že tě oživíme, přestože jsme mu to nějak nestihli vysvětlit a ty klidně řekneš, že ho máme nechat jít? Já myslel, že s ním chceš být?!“ vyjel jsem naštvaně na Bellu.
„Chci s ním být, ale sami musíte vidět, co...
06.02.2010 14:17
Isin pohled:
Ležela jsem Lucasovi na hrudi a dívala se na modrou oblohu. Užívala jsem si toho klidu, který se nám teď spolu naskytl, a byla jsem neskutečně moc šťastná. Také štěstí nemůže prožít žádná z hrdinek románů, které jsem kdy četla. Tohle štěstí je skutečné a je jenom moje a...
