Padající hvězda

Stav: DOKONČENO

Díváš se do nebe a pláčeš pro hvězdu. Víš, že je daleko. Pak se jednoho večera podíváš dolů a ona Ti září v dlani.

I Edwardovi se to jednou stane a on má konečně šanci, splnit si své přání. Jaké? Tak to si budete muset přečíst v této mé pohádce.


Padající hvězda

1. část

20.01.2011 17:35
Jeden filozof se kdysi ptal: „Jsme lidé, protože pozorujeme hvězdy, nebo pozorujeme hvězdy, protože jsme lidé?“ Nesmysl. Ale dívají se hvězdy na nás? To je správná otázka, ale bohužel na ni nikdo nezná správnou odpověď. Nebo snad ano? Mohou nám hvězdy oplácet náš pohled na ně? A co vidí, když se...

2. část

20.01.2011 17:36
„Půjdeš se mnou do toho, nebo ne?“ zeptala se a měřila si mě odhodlaným pohledem. „Nevím, co bych ti na tohle měl říct,“ odpověděl jsem nejistě. „Já bych řekla, že je to docela jednoduché, buď ano, nebo ne. Teď mě ale omluv, musím se vrátit do města, večer se tu můžeme sejít,“ navrhla a já na ni...

3. část

20.01.2011 17:36
Byl jsem si tím jistý. Přestože si se mnou zezačátku pěkně hrála, věděla ta žena přesně, kde Bellu hledat, ale nevěděl jsem, jak by to mohla vědět, pokud by nebyla nějak ve spojení s těmi, kdo ji unesli. Bylo to divné, a když jsem se jí snažil nakouknout do myšlenek, narazil jsem na ...