Jestli mě miluješ, proč umírám?

Stav: DOKONČENO + ROZEPSÁNY BONUSY

Příběh se odehrává necelých sto let po konci Rozbřesku. Z Renesmé je už dospělá žena, ale svě se od doby, kdy se narodila radikálně změnil. Mohl za to upíří vládce a jeho posedlost vším neobvyklým. Za tuto posedlost musel upíří svět zaplatit daň nejvyšší. Byl odhalen lidem, vláda Volturiových padla a Arovy "experimenty" si postavily hlavu tak, že se rozhodly všechny své stvořitele zničit.

Od té doby se stal svět pro nejobávanější predátory nebezpečný, neustále se musejí ohlížet přes rameno a doufat, že nenarazí na "nepodařený experiment".

Jestli mě miluješ, proč umírám?

Postavy

15.07.2015 19:48
Zdravím, milí čtenáři, u této povídky udělám něco, co je pro mé předchozí povídky neobvyklé - a tedy, že Vás již na začátku seznámím s některými postavami, které se budou v této povídce postupně vyskytovat. Článek bude vždy aktualizován, pokud přibude nějaká důležitější postava pro celý příběh,...

Prolog + 1. kapitola

15.07.2015 19:58
Oheň pohlcoval všechno, co mohl proměnit v prach. Nábytek, závěsy, stropy… těla. Nepříjemný nasládlý zápach se spolu s dýmem šířil celým domem, který se pomalu měnil v ubohé torzo bývalého domova. Křik už ustal a jenom v očích plných nenávisti se odrážela zlatavá záře hořícího...

2. kapitola

15.07.2015 20:00
Uvnitř každého z nás existuje kapacita pro dobro i zlo. Ale skutečnou mocí disponují ti, kteří jsou schopni smazat tuto morální dělicí čáru.   „Co tady děláš?“ vyhrkla jsem na Emmetta v okamžiku, kdy jsem vyšla z budovy školy a spatřila ho na parkovišti hned vedle mého...

3. kapitola

15.07.2015 20:00
Minulost je ošemetná věc. Někdy je vytesána do kamene. A jindy je vepsána v utlumených vzpomínkách. Ale pokud se příliš dlouho vměšujete do hlubokých, temných záležitostí… Kdo ví, jaké nestvůry probudíte?   Srdce mi splašeně uhánělo v hrudním koši a na malý okamžik mi přišlo, že je...

4. kapitola

15.07.2015 20:01
Pravda je bojem vjemů. Lidé vidí jen to, co jsou připraveni konfrontovat. Nezáleží na tom, na co koukáte, ale na tom, co vidíte. A když spolu jednotlivé vjemy bojují, pravda si najde způsob, jak se vytratit. A netvoři si najdou cestu, jak uniknout.    „Tak fajn, dneska to zkusíme trochu...

5. kapitola

15.07.2015 20:02
Celý den jsme ho nepotkala. Celý den, kdy jsem byla připravená ho potkat a konfrontovat, jsem na to štěstí neměla a pak ho musím potkat zrovna teď a zrovna tady, kdy jsem tu s přáteli a mám chuť se po dlouhé době konečně trochu pobavit a opět na okamžik zapomenout na všechno to...

6. kapitola

15.07.2015 20:02
Nevinným možná minulost skrývá odměnu. Ale pro vinné je jen otázkou času, než jim minulost donese to, co si zaslouží.   Ačkoliv se o upírech tvrdí, že jsou to neměnné bytosti, při pohledu na Jane jsem musela z tohoto tvrzení polevit. Málem jsem upírku před sebou nepoznala. Pamatovala jsem...

7. kapitola

15.07.2015 20:03
V našich životech nastane chvíle, ve které nám sebeovládání, díky kterému jsme příčetní, proklouzne skrz prsty. Většina z nás se ho snaží získat zpět. S chaosem se dá nejlépe bojovat pomocí chaosu.   „Proboha, co se ti to stalo?“ zajímala se hned ráno Alex, když jsme měly...

8. kapitola

15.07.2015 20:04
Oběť. Podle své nejpřísnější definice nás připraví o něco cenného výměnou za uspokojení vyšší moci. Stálá oddanost něčemu, co nemůže být uspokojeno pouhým slibem. Protože přísaha, ať už je slavností sebevíc, nevyžaduje nic na oplátku. Zatímco skutečná oběť, vyžaduje nepopsatelnou ztrátu.   Jo,...

9. kapitola

09.08.2015 19:37
Jak Hamlet řekl Ophelii: „Pánbůh vám dal jeden obličej, a vy si děláte druhý.“ Bitvu mezi těmito dvěma stránkami identity, kdo jsme a kdo předstíráme, že jsme, nelze vyhrát.   Cestou domů bylo v autě docela dusno. Pohledem do zpětného zrcátka jsem se každou chvílí mohla ujistit o tom, že...

10. kapitola

19.08.2015 21:21
Jednou někdo řekl, že jsou tři druhy nepřátel: nepřítel sám, nepřítelův přítel a přítelův nepřítel. Který tento nepřítel je ale horší – to je ta správná otázka.   Alex ani nikomu z party jsem neřekla, co se se mnou poslední dva dny děje. Nebyla jsem ve své kůži a stále jsem se ohlížela...

11. kapitola

13.10.2015 18:53
Život je plný zklamání a je to celkem v pořádku. Maso chutná nejlíp po hladu a postel je nejměkčí po těžké cestě.   Jak je možné, že mi Liam nedal vědět, že ta podařená Coleova partička už dorazila? Vždyť mi dal přece slovo, že mě bude informovat o každé změně. Copak se mu nedá věřit stejně...

12. kapitola

13.10.2015 18:54
Politika je akrobacie, při níž udržujeme rovnováhu tím, že říkáme opak toho, co děláme.   Nikdy jsem se moc nezajímala o to, co lidé řeší jako druhé nejčastější téma. Tím prvním byl sex, tím druhým politika. Lidská politika se mému druhu vyhýbala. Přijímali jsme ji, ale nijak neřešili –...

13. kapitola

17.04.2016 16:31
13. kapitola Život je krátký a člověk by neměl čekat jenom na velké radosti, kterých v životě mnoho není, ale dokázat se radovat z drobných každodenních maličkostí. V tom je umění žít.   Ten den nebylo mocca od Alex jediné kafe, co jsem vypila. Po poslední hodině, kterou jsme spolu strávily...

14. kapitola

17.04.2016 20:10
14. kapitola Někteří si myslí, že je intuice dar. Ale stejně tak může být i prokletím. Hlasem volajícím nám z míst, která by měla zůstat neprobádána. Ozvěnou vzpomínek, které nikdy neodezní. Bez ohledu na to, jak moc se je snažíme zastavit.   Večer jsem seděla v obýváku před...

15. kapitola

28.05.2016 18:58
15. kapitola Jako děti sebou při pohledu na krev trhneme, zatím si neuvědomujeme, že znamená rodinu, věrnost a že je esencí života. Ale přes všechny své klady je tu nevyhnutelná realita, že krev je často pro dítě bolestí a násilnou připomínkou toho, že nám může být vše vzato v jediném...

16. kapitola

22.06.2016 20:31
16. kapitola Vítězství nikdy nedosáhnete sami. K překonání vyšších sil se vytváří spojenectví, některá jsou zrozena díky společnému cíli, jiná ze zoufalosti. Ale pokud má spojenectví přežít, tak musíte vědět, jestli je váš spojenec přítel, nebo je to jen převlečený nepřítel.   Ne. Ne....

17. kapitola

02.07.2016 10:40
Někdo říká, že naše životy jsou definovány našimi možnostmi. Ale nejsou to naše volby, které určují to, kým jsme. Jsou to naše závazky vůči nim.   Po příjezdu do Bemidji jsme zamířili do Corner – což byla velmi očekávatelná volba. Kde lépe oslavit sportovní vítězství než ve sportbaru?...

18. kapitola

08.07.2016 15:57
„Kdybych měl k dispozici hodinu na zvládnutí problému, na kterém by závisel můj život, strávil bych 40 minut jeho studiem, 15 minut jeho analýzou a 5 minut jeho řešením.“ – Albert Einstein Nevěděla jsem, co od setkání s Paulem očekávat. Obávala jsem se ho. Ve zprávě jsem ho požádala, jestli...

19. kapitola

30.07.2016 19:45
„Milióny lidí touží po nesmrtelnosti, a přitom nevědí, co mají dělat, když v neděli odpoledne prší.“ – Susan Ertz   Coleovi se mi dařilo vyhýbat skoro celý následující týden. Dokonce ani v noci nenarušoval moje sny, což bylo jedině fajn. Mohla jsem se pořádně vyspat – i přesto, že do mého...

20. kapitola

31.07.2016 18:57
„Filozofie náboženství byla vždy orientována na smrt místo na život. Náboženství učí, že důležité je to, co přichází po životě, zatímco to, co se stane před smrtí, nemá žádný význam. Dosud náboženství uctívalo smrt, ale neprojevovalo žádnou úctu k životu. Nikde nenacházíme radostné přijímání květů...

21. kapitola

03.08.2016 21:39
 „Stupínky lásky: 1. setkat se pouze 2. tváří v tvář si být 3. srdce slyšet znít 4. přiznat se k chvění 5. v náhlém políbení obejmout se dlouze 6. jednu touhu mít 7. jedním snem se zpít 8. bez konce se slít 9. nerozlučně žít 10. spolu k hrobu jít.“ – Konstantin Dmitrijevič...

22. kapitola

06.08.2016 22:26
„Zařizujeme si budoucnost podle toho, co nám vyhovuje dnes, nevědouce, zdali nám to bude vyhovovat zítra; děláme si o sobě úsudek, jako bychom byli stále stejní, a přitom se každodenně měníme. Kdo ví, zdali budeme milovat, co milujeme, chtít, co chceme… Zdali probíhající změny tělesné nezmění naši...

23. kapitola

14.08.2016 19:25
„Když jsem byla mladší, pořád jsem se nemohla rozhodnout, jestli je láska skvělé a nádherné tajemství, nebo jenom blbost, kterou si za krize vymyslela parta hollywoodských filmových producentů, aby prodali víc lupenů, když už dárečky pro diváky přestaly táhnout. Teď si myslím, že se všichni rodíme...

24. kapitola

20.08.2016 13:11
Revoluce začíná, když jsou touhy mnohých prezentovány činy jednoho. Je to řetězová změna, která začíná, když je po někom s mocí vržen kámen, a končí pouze porážkou jedné strany, nebo když se ze dvou stran stane jedna.   Jeden by řekl, že se všichni, a nemluvím jenom o lidech, ze všech těch...

25. kapitola

21.08.2016 17:35
„Někdy jsem nervózní a lidé si myslí, že jsem zlá. Ale já vidím obklíčení a obruč, která se postupně stahuje kolem země. Prožívám muka všech lidí a nemůžu, a ani to nesmím, vysvětlit, protože mne neustále přísný hlas upozorňuje, že se nemám pokoušet nic vysvětlovat, protože lidé si zaslouží takový...

26. kapitola

03.09.2016 21:54
Pravá totožnost lidí se dá někdy obtížně rozpoznat, dokonce i pro ně samé…  Což způsobuje zpochybňování jejich povahy, jejich poslání, jejich samotné bytí. Pro většinu lidé přijde vyjasnění s časem.  Ale pro ostatní zůstávají tyto otázky nezodpovězeny, protože totožnost nemůže být přesně...

27. kapitola

16.09.2016 17:54
Ze všech zbraní, které si do bitvy neseme, není žádná silnější než mysl. Skrývají se v ní naše instinkty a náš trénink a umožňuje nám rozlišit přítele a nepřítele, lásku a nenávist. Pokud je ta zbraň ale nebezpečná, tak rozhodně není zajištěná. Protože mysl je o to nebezpečnější, když je poškozená....

28. kapitola

18.09.2016 07:27
Clarence Darrow, jeden z největších právníků jednou řekl, že nic jako spravedlnost neexistuje, ať už u soudu nebo mimo něj. Možná proto, že spravedlnost je jen mylná představa, ve které nakonec rozhoduje verdikt 12 lidí. Jsou to lidé s vlastními zkušenostmi, předsudky a názory na to, co je správné...

29. kapitola

18.09.2016 07:27
„Zařizujeme si budoucnost podle toho, co nám vyhovuje dnes, nevědouce, zdali nám to bude vyhovovat zítra; děláme si o sobě úsudek, jako bychom byli stále stejní, a přitom se každodenně měníme. Kdo ví, zdali budeme milovat, co milujeme, chtít, co chceme… Zdali probíhající změny tělesné nezmění naši...

30. kapitola + Epilog

18.09.2016 07:27
  „Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může...

Bonus č. 1

01.10.2016 18:48
„Uskutečnění snů vyžaduje množství tvrdé práce. Kdybys uhýbal, možná bys zapomněl i na to, proč jsi začal snít, a nakonec bys zjistil, že ten sen ti už vůbec nepatří. Pokud máš srdce naplněné moudrostí, časem se přesvědčíš, že dosáhneš svého cíle. Pamatuj si: když se užuž chceš vzdát, když si...

Bonus č. 2

26.12.2016 20:01
V každém životě přijde den zúčtování. Čas, kdy si nevyřízené účty říkají o odplatu. A kdy jsou naše vlastní lži a prohřešky konečně odhaleny.   „Dneska půjdeš s Demetrim. Vyzkoušíme, jak dobrý jsi ve stopování v praxi,“ usmál se na mě Aro a já viděl ten lesk v jeho očích....

Bonus č. 3

30.12.2016 19:40
Zaslechl jsem zašustění dek, na kterých Ness ležela. Ode dveří jsem jí neviděl do tváře, takže jenom z výrazu jejich rodičů jsem mohl odtušit, jestli je všechno v pořádku a tak, jak má být. Nikdy jsem vlastně nebyl u toho, když se novorozený probudil do svého nového života. A vlastně až...

Diskusní téma: Jestli mě miluješ, proč umírám?

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek