Díky za každý den
Stav: POZASTAVENO
Tře ženy, tři životy, jeden příběh.
Jedná se o volné pokračování povídky Dva bratři a já. Děj se nám posune o deset let od chvíle, kdy jsme Bellu naposledy opustili, a kdy začala žít klidným životem. Ale aby tahle povídka mohla být napsána, musela jsem s jejím životem trochu začarovat.
Bellu budou čekat nová rozhodnutí, které pro ni ne vždy budou správné a rozhodně ne jednoduché. Damon ji bude sice stále po boku, ale některé boje si bude muset Bella vybojovat sama. Navíc do toho všeho zasáhne Aro s velmi zajímavou misí, která je však stejně tak nebezpečná a zrádná jako plná očekávání a překvapení.
Díky za každej den
1. kapitola
Pohled Lilly:
Nikdy bych nečekala, že se mi život po návštěvě mé vzdálené rodiny otočí o celých sto osmdesát stupňů. Mé sestřenky přes několik kolen se ukázaly jako ty nejlepší kamarádky, co jsem kdy měla, a když uvážím i to, že jsem se díky nim dala dohromady s Victorem… Ach.
„Na co myslíš?“...
2. kapitola
Bellin pohled:
Další Vánoce na krku. Docela jsem se divila, že Aro za těch deset let ještě neprokoukl to, kam vždy na tyhle svátky s Damonem mizíme. Trochu jsem se vždy bála jeho reakce, kdyby se to dozvěděl, ale pokaždé jsme měli štěstí. Navíc mě napadlo, že když o nás nikdo z mé rodiny...
3. kapitola
Bellin pohled:
„Tak tohle bude průšvih,“ podotkl Damon nahlas to, co mě samotnou zatím nenapadlo, ale musela jsem si chtě nechtě přiznat, že má pravdu. Tohle bude průšvih, zvlášť pokud se to dozví Aro.
„Ale co když mu to neřekneme?“ zkusila jsem to.
„Bells, sama přece víš, že to tak nefunguje,“...
4. kapitola
Pohled Elinor:
Jenom v županu jsem na sebe hodila bundu a přezula se do bot. Chtěla jsem se přesvědčit, že je to pravda. Ten telefonát nebyl náhodný, ten, kdo volal, o mně věděl všechno, a pokud to skutečně byla Bella…
Seběhla jsem po schodech do přízemí, které zelo prázdnotou. Někdo si ze mě...
5. kapitola
Pohled Elinor:
Byly to už čtyři dny a Bella se neozvala. Slíbila mi přece, že mi bude volat, ale teď – jako by se po ní opět slehla zem. Ani jeden telefon. Copak by ji to zabilo, kdyby mi věnovala minutku svého času a zavolala? Neřekla mi, že je v pořádku a ať si o ni nedělám starosti? Ty bych...
6. kapitola
Pohled Lilly:
Elinor byla tajemná jako hrad v Karpatech. Její chování se mi nelíbilo, ale kromě ní jsem měla na starosti spoustu dalších věcí a nemohla jsem se tím tedy zabývat. Další den po tom zvláštním telefonátu jsem se totiž musela opět dostavit na policii, kde byl opět předvolán pan...
7. kapitola
Pohled Belly:
Mohlo nás napadnout, že Stefan s Vladimirem budou chtít zpět svou moc, ale copak je ani v nejmenším nenapadlo, že k tomu bratři nikdy nesvolí? Možná část moci, ale rozhodně ne celou. Ti nejstarší z upírů měli stále na paměti, co se dělo za vlády těchto dvou upírů,...
8. kapitola
Pohled Elinor:
To, že jsem mluvila s Bellou, mě velmi uklidnilo. Dopředu jsem s tím vůbec nepočítala, ale potom, co Bella hovor ukončila, jsem měla okamžitě lepší náladu. Vrátila jsem se do kuchyně, kde jsem vybalila tašky z nákupu, a jelikož bylo v bytě moc velké ticho, zapnula...
9. kapitola
Pohled Elinor:
Probírala jsem se inzeráty ohledně práce už celé dopoledne a značnou část odpoledne. Několik z inzerovaných prací jsem si poznamenala s tím, že bych jim zkusila během zítřejšího dne zavolat a případně poslat nějaký ten životopis, který bych měla ještě dnes sepsat.
Uff –...
10. kapitola
Pohled Belly:
„Do háje,“ vydechla jsem. Copak se ze mě stal ten nejneopatrnější upír, co ho Země nosí? Nejdřív mě zahlédne Matteo a já se ze soucitu odhalím Elinor a teď prostě jenom zapomenu na to, že v Paříži bydlí další osoba, která by mě mohla poznat a přitom neměla.
„Co se děje?“ zajímal...
11. kapitola
Pohled Lilly:
Probudil mě zvuk telefonu. Rozespale jsem se natáhla k nočnímu stolku, kde ho obvykle nechávám položený, a chtěla ten hovor přijmout, ale telefon tam nebyl. Rozevřela jsem tedy oči a spatřila ho ležet na prádelníku, kam si ho nikdy nepokládám.
Ve chvíli, kdy jsem vstávala, abych...
12. kapitola
Pohled Belly:
Obkročmo jsem seděla na cizinci, kterého se nám konečně podařilo dopadnout. Přišlo mi to divné, bylo to až moc jednoduché na to, jaké s tím ostatní členové gardy měli problémy. Jako by se snad nechal dobrovolně chytit.
Dokonce se ani nesnažil mě za sebe shodit a utéct, jak se...
13. kapitola
Pohled Belly:
Spokojeně jsem spočívala Damonovi na hrudi a přemýšlela, jestli je tenhle můj útěk už za námi. Damon se na nic neptal a na jednu stranu to možná bylo dobře, ale na tu druhou jsem mu chtěla říct, co jsem ty dva dny dělala tak důležitého, že jsem ho v téhle misi nechala...
14. kapitola
Pohled Lilly:
Všichni byli až neuvěřitelně skoupí na slovo. Bylo mi jasné, že se jedná o citlivé informace, když se dožaduju odpovědí na některé z mých otázek týkající se toho sériového vraha, ale i tak jsem měla pocit, že mi něco tají. Nemohla jsem si prostě pomoc, abych ten pocit nedostala...
15. kapitola
Pohled Belly:
S Damonem jsme se vydali do našeho pokoje, ale moc dlouho jsme se tam neohřáli. Po to fiasku, kdy Valerie zaslechla část mého soukromého rozhovoru, který jsem s Damonem vedla, jsme se rozhodli, že hovor s naším ústředím v Itálii vyřídíme raději mimo hotel. Navíc...
16. kapitola
Pohled Elinor:
Kvůli tomu, že jsem nemohla přívěsek najít, jsem odložila telefonát Victorovi aspoň do chvíle, než se mi ohledně toho ozve táta. Dala jsem mu za úkol, aby se po něm taky ještě podíval. Nechtěla jsem se vzdát téhle šance, každopádně jsem se smiřovala s možností, že prostě budu...
17. kapitola
Pohled Belly:
Přesně jak jsem si myslela, měl Damon z nalezení přívěsku velkou radost. Přítomnost Edwarda mu ji ale trochu kazila. Přece jenom měl stále na paměti to, že jsem s ním před časem chodila a ani fakt, že je to jeho bratr a já si vybrala jeho, to nezměnil.
„Nedělej si s ním...
18. kapitola
Pohled Lilly:
Případ pana Martina se pro nedostatek důkazů odložil k nevyřešeným, ale já přesně věděla, na co policie čeká. Tedy alespoň jsem si myslela, že to vím. Každým dnem očekávali další útok, který však nepřicházel. Vnímala jsem to napětí na policejní stanici, kdykoliv jsem tam za...
19. kapitola
Pohled Belly:
Vůbec se mi nelíbilo, jak jsem s Elinor mluvila, ale nakonec to byla asi ta nejlepší věc, jakou jsem mohla udělat. Pokud by dál vyzvídala, mohla by vzbudit pozornost Volturiových, což jsem nemohla dopustit. Edward s rodinou naštěstí už měli dlouhá léta praxe v ukrývání...
20. kapitola
Pohled Elinor:
Když jsem se pak ráno probudila, a tím myslím opravdu probudila, ve své manželské posteli v Dublinu, hlava se mi od bolesti mohla rozskočit. S námahou jsem se otočila na pravý bok a zjistila, že do chvíle, než se mi má rozezvonit budík, zbývá posledních pět minut. Okamžitě...
21. kapitola
Pohled Belly:
Jako opařená. Tak jsem si připadala, když jsem hleděla na Edwarda, který se objevil ve dveřích salónku. Copak se úplně zbláznil?! Byli jsme jasně domluvení, že se před Rumuny neukáže, ať už se bude dít cokoli a ať už se z jejich myšlenek dozví jakékoliv tajemství, které před námi...
