8.kapitola - Oslava

Bellin pohled:

Do Rush jsme dorazili chvíli před tím, než měli Victor s Peterem dovést Lee. S Alicí jsme si cestou povídaly a smáli se na celé auto. Musím přiznat, že takovou sestru jsem Edwardovi záviděla.

Přestože Alice s Jasperem neměli žádný dárek- nikdo nic neřešil. Hned jsme je všem představila a dalo by se říct, že splynuli s davem. Bylo nás v té malé hospůdce, kde jsme se rozhodli oslavu uspořádat opravdu hodně.

Díky našemu malému zpoždění jsme dorazili s Edwardem a jeho sourozenci mezi posledními a hned po nás přijel Victor s Peterem, kteří vedli Lee se zavázanýma očima dovnitř.

„Ještě kousek …“ řekl Victor Lee, když ji vedl dovnitř „Už si můžeš sundat šátek!“ a na jeho povel si Lee sundala šátek z očí.

„Všechno nejlepší!!“ zvolali jsme všichni najednou a chodili ji s dárky gratulovat. Já jsem šla až mezi posledními. Sponu jsem doma dala do krabičky, kterou mi k tomu účelu dal Curad a nakonec jsem ji ovázala barevnou stuhou.

„Tak všechno nejlepší k těm tvým narozeninám.“ popřála jsem jí, když na mě přišla řada a podala ji krabičku se sponou. „Doufám, že se ti bude líbit.“ podotkla jsem, když krabičku pomalu otvírala.

„Teda Bello!! Ta je nádherná!“ vykřikla plna nadšení z mého dárku.

„Curad říkal, že se ti líbila.“

„Ty jsi byla u  Curada? Vždyť ta spona byla tak drahá, to si přece nemůžu vzít.“ zdráhala se můj dárek přijmout.

„Máš narozeniny tak můžeš všechno, a kdybys ji nechtěla, urazilo by mě to.“ Nakonec si přece jen sponu vzala a hned si ji dala do svých rozpuštěných vlasů. Opravdu jí moc slušela, ale mě se na chvíli před očima objevila neznámá dívka z knihy, jak se na mě usmívá. Zatřepala jsem hlavou a obraz zmizel.

Victor se taky při pohledu na sponu netvářil nijak nadšeně. Sledoval, jak jsem ji Lee připnula do vlasů i to jak jsem si zatvářila, když jsem viděla tajemnou dívku. Proto přišel za mnou a objal kolem pasu.

Potom už se zábava rozproudila naplno. Bavila jsem se s Alicí a Lee, ale ani tak mi neuniklo, že Edward se svými sourozenci se s nikým jiným než se mnou, Victorem a Nealem nebaví. Jako by si všichni udržovali určitý odstup. Jenom Lee se nenechala odradit, protože se jí Edward líbil.

A já? Nevím přesně, co jsem cítila. Byla jsem veselá, že se oslava podařila, ale zároveň jsem cítila i něco jiného, něco co jsem nedokázala popsat, jelikož jsem nikdy nic takového necítila. Mohla bych říct, že jsem žárlila. Ano to bude asi ono. Žárlila jsem na Lee, jak se dívala na Edwarda, přestože ten si ji vůbec nevšímal a jenom kvůli tomu, že je oslavenec si s ní byl zatančit.

Dokonce jsem si s ním zatančila i já. Tančila jsem skoro se všemi, ale Edward byl nejlepší tanečník, s jakým jsem tančila.

Edwardův pohled:

Oslava měla skvělou atmosféru, přesto jsem se vydal na chvíli ven. Všem jsem řekl, že se jdu nadýchat čerstvého vzduchu a trochu se zchladit, přestože to nebylo potřeba a vyšel jsem před hospůdku. Tam mě, ale čekala překvapení. Byla tam Bella s Peterem, přesto bych mohl tvrdit, že jsem Bellu ještě před minutou viděl tančit s někým na place.

Bella stála ve stínu a něco si s Peterem špitali. Díky mému sluchu jsem však přesně věděl o čem je řeč.

„Jak jsem mohla být tak slepá?! Vždyť už od toho loňského léta jsem tě milovala, možná dokonce ještě dřív!“ šeptala mu slova lásky.

„Já tě taky miluji.“ A nakonec se políbili. Tak tohle bylo i na mě trochu moc. Vždyť chodí s Victorem a on ji miluje, jak ho může tahle podvádět? Navíc ještě na místě, kde je může každý vidět? Myslel jsem si, že Bella je správná holka, který nikoho nepodrazí ani nedělá naschvály, ale teď jsem viděl přesný opak. Chudák Victor, přesto jsem se rozhodl, že mu o tom nic říkat nebudu.

Vrátil jsem se tedy do hospody a vydal se za Alicí, jestli by už nechtěla jít domů. Zase jsem však zůstal s očima dokořán. Bella stála vedle ní a vesele se spolu bavily, jako by Bella před chvílí nikde nebyla.

Bellin pohled:

Když už byla oslava v plném proudu a nikdo už nemá přijít, přece jen se otevřou dveře a v nich stojí …

„Elinor!!“ vykřikla jsem nadšeně, sestřičku jsem tu vůbec nečekala, měla přijet až příští týden.

„Bello!!“ zvolala a padly jsme si do náruče. Ti co nás dvě ještě nikdy neviděli vedle sebe, se na nás vyjeveně dívali, ale parta si nás skoro nevšímala. Alice, Jasper a hlavně Edward s Victorem se tvářili naprosto zmateně a nechápali, co se jim to odehrává před očima.

Vůbec jsem to nechápala. El měla přijet až za týden a místo toho tu teď stála přede mnou a usmívala se na mě. Přestala jsem to však řešit a ji pořádně přivítat.

„Co tady děláš? Neměla jsi přijet až za týden?“ ptala jsem se nechápavě.

„Měla, ale moc se mi stýskalo.“ odpověděla a šla si stoupnout k Peterovi.

„A co práce?“

„Už mě tam nepotřebovali.“ až teď jsem si všimla, že se drží s Peterem za ruku. Páni, to je ale změna. Potom jsem si, ale uvědomila , proč se na nás všichni dívají.

„Victore, Neale, Alice, Edwarde a Jaspere, ráda bych vám představila svou sestru Elinor.“

„Vy jste dvojčata?“ poznamenal Victor to, co všichni viděli na vlastní oči.

„Tak co, budeme se ti plést?“  zeptala jsem se ho a stoupla si vedle El.

„No … snad ne, ale bude to těžké.“ Tak tomu jsem věřila, na škole nás znali o několik let déle a pořád si nás pletli.

Večer ale přesto neskončil tak ideálně jak jsem si představovala. Zrovna jsem tančila s Victorem a byla jsem nesmírně šťastná, skoro by se dalo říct, že jsem pociťovala jistou euforii z toho, že jsem se opět shledala s Elinor a také z toho jak mě celou noc Edward pozoroval.

Zlom přišel při mém posledním tanci. Hráli pomalou písničku a já s Victorem tančila ploužák.

Najednou se mi před očima objevil opět obličej té dívky. Znovu tam byla s tím mladíkem, který byl neskutečně podobný Victorovi. Tančili spolu kolem jasně plápolajícího ohně. Oba byli neskutečně šťastní, smáli se spolu a dál tančili.

„Victore, miluješ mě?“ zeptala se ta dívka.

„A ty mě miluješ, Briano?“ odpověděl ji na otázku otázkou. Konečně jsem se taky dozvěděla, jak se dívka z obrazů, které se mi odehrávají v hlavě, jmenuje. Dívka ho místo odpovědi políbila na usmívající ústa.

„Nemáš strach, co se s námi stane?“ zeptala se trochu vystrašeně dívka, když se přestali líbat.

„Ne, vždycky tě ochráním, nikdy se ti nic nestane.“ skoro slavnostně ji přísahal.

„Měli bychom se vrátit k ostatním.“ a potom společně odešli do stínu, který se rozprostíral okolo zářícího ohně, a já se vrátila do své skutečnosti.

„Bello, jsi v pořádku?“ zeptal se trochu vystrašeně Victor.

„Jo, jenom jsem trochu utahaná, asi pojedu s El domů.“ Odpověděla jsem, když jsem si uvědomila, že stojíme uprostřed tanečního sálu a ostatní stále tančí na doznívající písničku. „Zajdu se rozloučit s ostatními.“ A prodírala jsem si cestu z parketu k Lee se kterou jsem se hned rozloučila a gestem naznačila El, že chci jet domů. Sama byla už dost unavená z cesty a tak mi nijak neodporovala. Rozloučila se s Peterem a společně jsme vyrazili domů. Hned po nás se začali pomalu vytrácet i ostatní.

Domů jsme dorazily až kolem čtvrté hodiny a hned jsme obě zapadly do postele a usnuly během tak krátké chvíle, že jsem myslela, že jsem usnula už při dosedání na postel.