5.kapitola - Přátelé

29.01.2010 19:45

Dovnitř vešla Jane podívala se na mě a usmála. „Neruším“zeptala se trochu nejistě.

„Vůbec né pojd´dál“řekla jsem jí.Jane vyšla dovnitř zavřela dveře a sedla si ke mně na postel.

„Tak jak je?zeptala jsem se vím trochu divná otázka ale,přece jen.

„Ale jde to a ty?“zeptala se mě.

„Taky to celkem jde“řekla jsem.

„Neviděla jsi Aleca“zeptala se mě Jane.

„Ano viděla“řekla jsem a ušklíbla jse když,jsem si vzpoměla na náš rozhovor.

„Co se dělo?“zeptala se Jane.

„Nic bylo to v pohodě ale,tvůj bratr pak přešel na soukromné otázky“řekla jsem nato se ale,Jane hlasitě rozesmála po chvíly jsem se přidala.Slyšela jsem jak se dole otevřely dveře a někdo řekl.

„Haha děsně vtipný“řekl nabroušeným hlase až ted´ jsem si všimla že to podhle hlasu musel být Alec.

„Ale notak bráško nečerti se“řekla Jane s humorem a já se rozesmála ještě víc.

„Jane nechtěla bysi“zeptala jsem se a Jane zajiskřilo v očích.

„Jestli myslíš na procházku tak jdeme“zavelela a táhla mě ven.Prošli jsem kolem obýváku odtamtud na mě vykoukl otec a usmýval se no toby mě zajmalo co se Jane honí hlavou.Vyšli jsme ven a podívali se na sebe.

„Pojd´zamnou mám tu takový malý ráj“řekla jsem Jane jenom kývla a už jsme spolu beželi.Doběhli jsme znovu na mou louku sedla jsem si na pařez a kývla na Jane abysi sedla ke mně posadila se s koukala okolo sebe.

„To je nádhera“ vydechla překvapeně.

„Ano jsem chodím když,jsi potřebuju cokoli rozmyslet“řekla jsem a koukla naní.

„Ano taky mám ve Volteře své místečko“řekla Jane a usmála se.

„Jaké to je u vás ve Volteře?“zeptala jsem se otec mi o tom říkal ale,to nebyl žádný popis.

„Je to obrovský hrad,všude samí upíři a musíme nosit pláště“řekla aha tak proto má na sobě kostým který říká já jsem z roku jeden milion před kristem.

„Aha no možná se přijedu podívat“řekla jsem ale,už vidím jak mě otec pouští ten se bojí mě pustit i k Jacobovi a to je co říct.

„Vážně ty bysi přijela“?zeptala se Jane a v očích jí svítily jiskřičky.

„Jasně“řekla jsem.

„Paráda“křikla Jane a objímala mě až mi z toho docházel kyslík.

„Jane já nemůžu dý-cha-tt“řekla jsem koktavě.

„Promin´jsi v pořádku“zeptala se mě.

„Ano nic mi není“usmála jsem se.

„A co ty a kluci“zeptala se mě Jane.

„No mám přítele už od narození“řekla jsem a usmála jo moje láska achh.

„Jak se jmenuje?“zeptala se Jane.

„Jacob miluji ho“řekla jsem zasněným hlasem

„Hezké jméno“řekla Jane.

„No a co ty?“zeptala jsem se.Jane sklopila pohled a mám pocit že kdyby se mohla červenat tak je rudá jak rajče.

„Mě se líbý Demetri“řekla aha to bude asi ten upír s delšímy vlasy,docela hezkej.

„Myslíš toho s těmi delšími vlasy ?“zeptala jsem se pro jistotu.

„Ano to je on“vzdychla Jane.Eště dlouho jsme tam seděli a přemýšlely nad svýmy láskami.

„Něco ti povím“řekla Jane.

„Ano?“zeptala jsem se nejistě.

„Víš ty jsi první ským se o tom bavím, nemám moc přátel“řekla Jane a posmutněla bylo mi jí líto vím jaké to je když tě nevezmou mezi sebe nebo když si pro někoho bestie a tou zůstaneš.

„Já tě chápu“řekla jsem a obejmula ji bylo vidět že jí to zaskočila ale,obejmula mě také.

„Budeme přítelkyně?“zeptala jsem se Jane.Chvíly na mě koukala jestli jsem náhodou od někud nespadla.

„Jasně nejlepší“zakřičela s radostí Jane až jsem vylítla deset metrů nad zem.

„Měli bychom se už vrátit“řekla Jane ale,bylo vidět že se jí nechce.

„Dobře nebo budou mít strach“řekla jsem a po boku Jane sme šli domů cestou jsme se, hodně nasmáli a povídali si. Když jsme přišli domů oboum nám úsměv na tváři zmrz. Obývak...

Diskusní téma: 5.kapitola - Přátelé

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek