41.kapitola - Dohazovači

Bellin pohled:

Probudila jsem se v Edwardově chladném náručí. Je to tak dlouho, co je mi tato pocta dopřávána, ale stále si na ni nedokážu tak úplně zvyknout. Ze začátku mě trápily noční můry, kdokoliv se mě dotkl. Jeho chladný dotyk ne mé kůži vyvolával vzpomínky na toho upíra, který mě málem zabil. V těch snech mě stále pronásledovaly jeho rudé oči a na tváři měl škodolibý úsměv. Lačnil po mé krvi, ale sny pomalu ustávaly, jak jsem si na Edwarda a jeho dotek zvykala. Nezmizely však úplně a já jsem měla z těch krvelačných upírů, zabíjejících jenom lidi, stále strach.

„Dobré ráno,“ Pošeptal mi do ucha jeho sametový hlas. Na tváři se mi rozlil spokojený úsměv. Otočila jsem se v jeho náručí, abych mu viděla do obličeje. „Jak se vyspala moje dohazovačka?“ nedalo mu to a tu včerejší přezdívku mi nechal. Svraštila jsem obočí, aby pochopil, že se mi nelíbí, když mi tak říká.

„Dohazovačka se vyspala dobře, ale Bella ne!“ odpověděla jsem mu a vyvlékla se z jeho náručí. Rovnou jsem si to zamířila do koupelny a v zádech jsem cítila jeho zmatený pohled. V zrcadle jsem zjistila, že včerejší noční můra, která se po dlouhé době objevila, na mě nezanechala žádné patrné stopy, a když se ani Edward na nic neptal, tak to asi ani sám nepoznal. Usmála jsem se na svůj odraz v zrcadle a začala si čistit zuby.

Dohazovač. Jak to proboha myslel? Jenom jsem se přece zeptala. I když, ono to zase není špatný nápad. Mohla by být zábava a konečně bych zase zaměstnala mozek jinak, než neustálým přemítáním o Damonovi a Edwardovi. Vypláchla jsem si tedy pusu, učesala to vrabčí hnízdo na hlavě a vydala se zpátky do pokoje se spokojeným úsměvem na tváři.

„Tak, co budeme dneska dělat?“ zeptala jsem se a Edward se nestačil divit té mojí proměně.

„No já nevím,“ přiznal a sledoval mě, jak jsem se prohrabovala skříní. Viděla jsem Lillinin chudý výběr oblečení, co měla sebou a dneska jí to musí hodně slušet. No nic, budu muset za Elinor, aby něco vybrala ona. „Co se děje?“

„Nic, co by se mělo dít?“ zeptala jsem se nechápavě. „Jenom se snažím dostát svého nového přídomku ke jménu.“ nechápavě si mě měřil, ale potom jako by mu v hlavě sepnuly dvě kolečka do sebe a usmál se na mě.

„Takže přece jenom si budeš hrát na dohazovačku?“

„Jak jsi řekl. Myslím, že bude zábava.“ prohodila jsem přes rameno a hledala něco vhodného na sebe.

„Půjdu na tvou návštěvu připravit Victora.“ řekl a chystal se vyskočit z okna.

„Počkej!“ zastavila jsem ho. „Je to jasné, že mi budeš muset pomoct, že ano?“

„Nevím jak, ale když mi to vysvětlíš, klidně ti pomůžu.“ začala jsem mu tedy jenom v hrubých obrysech popisovat, co by se mělo dít, jak budeme u Victora. Edward jenom na znamení souhlasu a pochopení kýval hlavou a na tváři se mu objevoval široký úsměv. Ještě než tedy vyskočil ven, jsem ho rychle políbila a pak se hned vydala do pokoje probudit Elinor i Lilly.

„Holky vstávat!“ vletěla jsem do jejich pokoje, ale holky byly už vzhůru a povídaly si, jenom se jim nechtělo z postele.

„Co blbneš, vždyť je víkend.“

„Jak myslíš, ty si můžeš ležet, ale Lilly půjde se mnou,“ Řekla jsem a obě na mě hleděly jako bych spadla z jahody. „Na co tak koukáte? Lilly honem stávej, mám pro nás vymyšlený skvělý program a jsem si jistá, že se ti bude líbit.“

„Co budeme dělat?“ zeptala se a vylézala z postele.

„To se dozvíš pak, El pomůžeš mi?“

„Bello, co zase chystáš?!“ zhrozila se a to ještě neví, co chystám. Na její otázku jsem však neodpověděla a šeptem vysvětlila Elinor, co plánuju. Té se na obličeji objevil vševědoucí úsměv.

„Já to věděla!“ no, jo to je naše jasnovidka. „Ale počkej, nejdřív to bude chtít hodně velkou snídani, aby to s Lilly neseklo.“ Jmenované se na obličeji objevil zděšený výraz a kdybych nestála pořád u dveří, asi by se snažila i utéct, ale teď kromě okna neměla kudy a zlomenou nohu riskovat nechtěla.

„Asi máš pravdu. Tak pojď!“ Lilly si přes sebe hodila župan a na nohy obula chlupaté ponožky a vydala se za námi. Když přišla, seděly jsme už s El u stolu. Sedla si tedy na volnou židli a usrkla z horkého kakaa, které nám babička stihla nachystat.

„Tak holky, co budeme dneska dělat?“ zeptala se zvědavě.

„Takovou malou dámskou jízdu. Večer jdeme za kulturou.“ oznámila jsem jí.

„Počkej, co tím myslíš, že jdeme za kulturou?“

„Prostě půjdeme do společnosti. Chci ti ukázat, jak se naše rodina baví.“ no a nejenom baví. Doufala jsem, že Edward nezklame a všechno dopadne podle plánu. Páni, já jsem se těšila jako malé dítě na dárečky.

Po snídani jsme se vydaly do Elinina pokoje a začaly se zkrášlováním. Kromě oblečení jsme mohly udělat všechno. Nechtěla jsem předem Lilly plašit tím, co bude mít na sobě, protože mi bylo jasné, že doma by si to nikdy neoblékla. Byla jsem ráda za to, že jsem doma Elinor sbalila většinu jejího šatníku.

I oběd jsme si snědly v pokoji. Celý den jsme si povídaly, poslouchaly hudbu a připravovaly jsme se na dnešní večer. Všechny jsme si umyly vlasy a potom z nich začaly vytvářet složité účesy.

Edwardův pohled:

Ten Bellin nápad se mi docela zamlouval. No, co to kecám, ne docela zamlouval, ba právě naopak, byl senzační. Byl jsem hrdý na to, že tak chytrá holka, jako je Bella se mnou chodí a dělí se, se mnou, o své nápady.

 Šel jsem tedy k Victorovi domů, ale protože byla sobota, jak jsem zaslechl Elinor trefně poznamenat. Bylo celkem brzy a tak bych se nedivil, kdyby ještě spali, ale měl jsem štěstí. Vzhůru byla Victorova mamka. Měli mezi sebou s Victorem stejný vztah, jaký mám já k Esme.

„Dobrý den, Megan.“ pozdravil jsem ji.

„Edwarde, pojď dál. Victor zrovna snídá, nechceš si dát taky? Pekla jsem.“ No jo, je vidět, že Victor tajemství udržet umí. Megan spolu s manželem a Nealem si stále myslí, že jsme také nějak prokletí. Nemají ani nejmenší tušení, kdo ve skutečnosti já o moje rodina jsme.

„Moc děkuju za nabídku, Megan, ale snídal jsem doma.“ vymluvil jsem se rychle.

„Jak myslíš.“ Řekla a šla se mnou do kuchyně, kde seděl u jídelního stolu Victor a něco zrovna četl v novinách.

„Ahoj, Victore.“ Pozdravil jsem ho a vzhlédl od novinového titulku.

„Ahoj. Mami, vezmu si to do pokoje.“ do jedné ruky vzal nedojedenou snídani, do druhé noviny a se mnou za zády vyrazil do svého pokoje. Otevřel jsem mu dveře, aby mohl projít a když tak udělal, odložil všechno na stůl.

„Co píšou tak zajímavého?“

„Tys to ještě nečetl?“ zeptal se, a když jsem řekl, že ne, podal mi noviny a já se mohl začíst do titulku, který zabíral snad polovinu stránky. To co jsem si přečetl, jsem vlastně tušil. Nezmizelo moc lidí, ale pokaždé to byly mladé dívky. Nikdo neměl podezření, že by chystaly útěk a prostě jednoho večera odešly jenom tak za zábavou nebo prací a ráno se nevrátily. Věděl jsem, co se s nimi stalo. Damon.

„Damon.“ Řekli jsme unisimo, když jsem noviny odložil na stůl.

„Co budeme dělat? Takhle to přece nesmí pokračovat.“

„Ty nic dělat nebudeš, o všechno se postaráme my, ale dneska se budeme bavit.“ začal jsem tedy s Belliným plánem. Doufám, že Victor půjde. Slyšel jsem, jak se holky začínají bavit, nad společnými úpravami.

„Co tím myslíš?“

„Bella chce dneska někam vyrazit s Elinor i Lilly a tak jsem si říkal, jestli taky nechceš něco podniknout?“

„Nezní to špatně. Už jsi nad něčím přemýšlel?“

„Ještě nad ničím konkrétním, ale určitě si to užijeme.“

Bellin pohled:

Elinor ještě během dne volala Peterovi, aby se přidal ke klukům. Kromě Victora a Lilly věděli všichni, co se bude dít a já jsem byla jako na jehlách, jak to vůbec dopadne. Lilly to moc slušelo a tak jsem doufala, že všechno dobře dopadne.

„Tak můžeme vyrazit.“ u babičky jsem nám domluvila večerku, protože táta musel být i v sobotu v práci. Vzala jsem klíčky od auta a bundu. Dneska jsem se vzdala pití a rozhodla se dělat odvoz.

„Holky, já vám nevím. Připadám si v těch šatech nějak divně.“ ztěžovala si Lilly, ale my jsme se s Elinor shodly, že jí to moc sluší a jenom není zvyklá chodit v tak krátkých sukních. Tomu také nasvědčovaly její bezděčné pokusy, sukni stáhnou níž. Tolik mi připomínala mou marnou snahu a totéž první den ve škole.

„Neřeš to, stejně už s tím nic neuděláš, jedeme.“ zavelela jsem a nastartovala. Vyjeli jsme směr Dublin, do jedné malé, ale útulné hospůdky odkud jsme potom měly přejít na diskotéku, kde se k nám měli přidat i kluci.

Všechno probíhala podle plánu. Lilly byla rudá jako rak, když vešla do hospůdky a zraky všech přítomných se na nás upřely. Elinor se jenom uchichtla a už jsme si sedly do jednoho z boxů. Elinor objednala dvě skleničky vína a mě džus.

„Já nechci nic říkat, ale tohle oblečení se sem vážně nehodí.“

„To máš pravdu, my máme namířeno jinam.“ odpověděla jsem jí.

„Kam?“

„Do jednoho podniku kousek odtud.“ Dodala Elinor. Pořád jsme jí nechtěly říct, co všechno se bude dít.

Edwardův pohled:

Peter pro nás přijel a spolu s Victorem jsme nasedli do jeho auta. S holkami jsme se měli sejít na jedné diskotéce. Peter byl s plánem seznámen a Victor nic netušil.

„Edwarde, kam to tedy jedeme?“ zeptal se. Pořád ho trápil titulek v novinách. Carlisleovi jsem o tom řekl a ten slíbil, že se s tím pokusí něco udělat, ale nic mi neslíbil. Věděl jsem, že jeho pravomoc, co se týče Damona, je nějak omezená. Přece jen se jednalo o člena královské rodiny.

Peter zastavil před smluveným podnikem, kde nás neonový nápis zval dál. Zaplatil parkovné a mohli jsme vyrazit dovnitř. Cestou po parkovišti jsem zahlédl Bellino auto a tak jsem se usmál. Těšil jsem se na ni a docela mě zajímalo, jak to všechno dopadne. Bella to opravdu skvěle naplánovala, ale Victorovi se ten klub moc nelíbil, pořád řešil Damona.

„Přestaň na něj myslet, dneska se budeme bavit.“

„Jak myslíš.“ řekl a jeho myšlenky se změnily. Konečně se začal uvolňovat a pomalu si začínal užívat dnešní večer. Zaplatili jsme za vstup a vstoupili jsme dovnitř. Všude se mísily lidské pachy s potem a bylo to opravdu k nerozdýchání. Děkoval jsem za to chození do školy, kde jsem mohl zkoušet svoji odolnost.

„Pokud tu nebudeš moc vydržet, tak řekni.“ varoval mě šeptem a já jsem kývl. Hned jsem se rozhlédl po sále. Chtěl jsem se nadechnout, abych zjistil, kde se Bella s holkami nachází, ale raději jsem odolal. S kluky jsme si to zamířili k baru.

„Jeden džus a co si dáte vy?“

„Ani náhodu, zpátky řídím já.“ rozhodl jsem a Peter se nijak nezdráhal. S Victorem si objednali pivo a začali se bavit, já se rozhlížel po tanečním parketu, když v tom jsem zahlédl, jak se mým směrem vlní Bella. Široce jsem se na ni usmál a ona na mě taky.

„Kluci, co vy tady?“ zeptala se naoko překvapeně.

„Na to samé bych se mohl zeptat já!“ řekl Victor a podrážděně se na mě podíval. Bezmocně jsem pokrčil rameny a podíval se na něj způsobem já nic, já muzikant, jako že o ničem takovém nevím.

„Tak když už jste tady, co kdybychom toho využily?“ zeptala se Bella a chytla Victora za ruce. Překvapeně se na ni podíval, ale když jsem mu pokynul, aby si s ní šel zatančit, mile se na ni usmál a šli tančit.

„Myslíš, že to vyjde?“ zeptal se Peter.

„Neboj, Bella to má perfektně promyšlené. Spíš bych se divil, kdyby to nevyšlo.“ řekl jsem a napil se toho odporného džusu. Snažil jsem se potlačit úšklebek, který mi ta pachuť způsobovala, ale moc se to nepodařilo. Peter dopil pivo a v tom si to k nám přitančily naše dvojčátka.

„Kde jsi nechala Victora?“ zeptal se Peter Belly. Ta jenom mávla někam do prostředku sálu a já se usmál její bezprostřednosti.

„Takže to vyšlo?“ zeptal jsem se a jenom pokrčila rameny.

„To se dovíme až zítra.“ Řekla a pak jsme si šli oba dva se svými drahými polovičkami zatančit. Měl jsem štěstí, zrovna hráli jeden pomalejší kus a tak jsem si ji mohl, přitisknou k tělu a vdechovat její opojnou vůni, která úplně přerážela všechny ostatní pachy, které se v sále vyskytovaly.

„Jsi úžasná, víš to?“ pošeptal jsem jí do ucha a Bella jenom přikývla. Po sérii několika tanců jsme si šli sednou do jednoho boxu. Lilly s Victorem tam už seděli a povídali si spolu.

„Bello! Víš, co jsem ti říkala!“ vyjela na mě hned, co jsme na chvíli kluky opustily s výmluvou na záchod.

„Ne, co jsi říkala?“ zeptala jsem se nevině.

„Ty ses Edwarda ptala, jestli se Victorovi líbím, že jo?“ spustila s přívalem otázek, který neměl mít konce.

„No a co? Tak jsem to chtěla vědět.“ odpověděla jsem přesně podle pravdy. Mrkla jsem do zrcadla a opravila jsem si vlasy. Měla jsem je trochu rozcuchané, ale nijak jsem to neřešila. Celý večer se vyvedl, aspoň bych si to troufala říct.

„A to celé tady nebyla jenom taková náhoda, že?“

„Je pravda, že jsme té náhodě trochu dost pomohly.“

„Moc děkuju!“ skočila mi kolek krku a já ji zmateně objala. „Jsi skvělá kamarádka, tohle by pro mě holky od nás neudělaly. Kdyby viděly Victora, tak i kdyby se jim moc nelíbil, což není možné, tak by mi ho před nosem sbalily.“

„Nemáš zač.“ usmála jsem se na ni, když mě pustila a pak jsme se vrátily za kluky.

Do večerky jsme to stihli jenom tak, tak. Ale důležité je, že jsme to stihly, Lilly se na všechny usmívala jako měsíček. Domů jsem jela s Lilly a Victorem a Edward musel odvést Petera a Elinor. Před naším domem jsme se všichni rozloučili. Lilly se dokonce s Victorem políbila! Nestačila jsem se divit, jak se mi role dohazovačky zalíbila. Peter nakonec zůstal u Victora přes noc a tak jsme se všichni rozešli.

Doma jsem zalezla do pokoje a spokojeně se usmívala. Všechno to vyšlo. Jo! Byla jsem sama se sebou spokojená. Lilly je šťastná a Victor taky.

Převlékla jsem se do noční košile a lehla si na postel. Nohy mě bolely jako ďas, boty na podpatku zase na dlouho vyměním za pohodlné botasky, ať si kdo chce říká, co chce botasky jsou nejlepší obuv, jakou kdo mohl vymyslet.

Před usnutím jsem ještě dlouho přemítala nad událostmi dnešního večera a taky to u mě vyvolala spoustu otázek. Uvažovala jsem nad tím, jestli Lilly říct pravdu. Měla by to vědět, pokud chce s Victorem chodit, ale skousne to? Já má na rozdíl od ní mám přece jenom tužší kořínek. Ale třeba je Lilly přesně ta, kterou Victor potřebuje. Třeba ho dokáže té nesmrtelnosti zbavit. Dlouho do večera jsem seděla nad papíry, které našla v archívu a zkoumala je. Je možné, aby Lilly byla skutečně Bianin potomek?

Edwardův pohled:

Dneska večer jsem chtěl jít zase za Bellou, ale nakonec jsem se rozhodl ji nechat v klidu vyspat. Zavřel jsem se v pokoji a byl jsem stejně šťastný jako Bella. Oba jsme měli radost z podařené akce.

Stále jsem před obličejem viděl Bellin rozzářený obličej, když se vrátila ze záchodů. Ač se to na začátku nezdálo, byla s Lilly opravdu zábava. Prve se zdála jako zakřiknuté dívka, ale když je někdo v partě s Bellou a Elinor, nezůstane dlouho jenom tak sedět v koutě. Holky to na diskotéce opravdu rozjely, jen co je pravda.

A já jsem byl ještě o to spokojenější, protože jsem prošel velmi těžkou zkouškou. Pach krve jsem celou noc vůbec nevnímal. Možná to bylo Bellinou blízkostí a její opojnou vůní, ale neměl jsem pocit hladu, kvůli kterému bych musel ten pěkný večer předčasně ukončit. Carlisle by ze mě měl jistě radost.

Je mi jasné, že na to abych šel do nemocnice a pracoval tam jako doktor rozhodně sebeovládaní nemám, ale i tak jsem byl na sebe pyšný.